top of page
  • Kateřina Jechová

První večer v novém bytě

Dlouho jsem váhala, jestli o tomhle napsat článek. Říkala jsem si, že by to asi moc lidí nezajímalo. Ale já jsem z toho natolik nadšená, že se o tu radost nedokážu se světem nepodělit.



Tohle stěhování bylo pro mě opravdu speciální, a to jenom z jednoho důvodu - je to poprvé, co bydlím od rodičů. Nebyla jsem ani na intru, protože to nebylo potřeba. (A rodiče se báli, že hned budou mít vnoučata či co..) Takže jsem všude dojížděla autem nebo autobusem.


Každopádně už od svých mladých let (cca od 16ti), jsem toužila po svém osobním prostoru, kde bude jenom můj bordel a kde se mi nikdo nebude smát, když se naprosto amatérsky pokusím rozmrazit rybu nebo když se poliju čajem. No a tak jsem ve svých 20 letech usoudila, že ten osobní prostor potřebuju. A když se mi naskytla možnost pěkného bytu 2+1 kousek od centra, nemohla jsem odolat. Podepsala jsem smlouvu, sbalila si buchty od mamky a mohlo začít stěhování.



No a teď tu sedím, v nové a nezabydlené kuchyni, a píšu tento článek. Zatím mi to tu připadá zvláštním způsobem cizí, ale káva z mého kávovaru v mém milovaném hrníčku s Malým princem, mi tu atmosféru zútulňuje.


Nádobí roztříděno, postel ustlaná, kytky všude kam se vejdou a svíčky na oknech zapálené. K večeři jsem udělala jen rychlý těstovinový salát s tuňákem a pak se naložila do horké vany. Jo, na tohle si zvyknu dost rychle. :D


Jsem na sebe celkem zvědavá. Ale už teď mám ze sebe dobrý pocit, protože jsem se konečně rozhoupala a udělala takový větší krok ve svém životě. :)

 

Možná jste při kliknutí na tento článek čekali spoustu fotek nového bytu. Omlouvám se, že vás asi zklamu, ale usoudila jsem, že je to dost osobní, a tak si to alespoň prozatím nechám pro sebe. Každopádně, až to tu bude více zabydlené, nejspíš sem pár fotek přidám.


Pac a pusu, Katy

0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page