V nedávném článku "Výročí v Olomouci", jsem zmiňovala, že jsme poslední den našeho výletu navštívili restauraci Entrée v Olomouci. Když se normální smrtelník vydá do takové vyhlášené a luxusní restaurace, má poměrně vysoké očekávání. A já rozhodně nejsem výjimkou. Jak bych celkově zhodnotila naši návštěvu u Přemka Forejta?
Samozřejmě nejsem žádný expert na jídlo. V MasterChefu bych jim předvedla leda tak čaj, a ještě by mi ho zkritizovali. Ok, to možná přeháním, ale chápeme se. Jednoduše poznám, jestli mi to chutná nebo ne, a jestli je esteticky "instafriendly". Teď fakt musím znít jako totální amatér. :D
Atmosféra, která nás přivítala v této restauraci, byla naprosto skvělá. Profesionální a "od ucha k uchu" se usmívající obsluha, nás dovedla k našemu rezervovanému stolu. Číšník pro jednou zastal funkci mého přítele, a přisunul mi židli. Roztomilé, slušné, na úrovni... Interiér restaurace jsem si už od prvních chvil zkoumavě prohlížela, ale až do samého konce naší návštěvy jsem nenašla jedinou chybičku. Naprosto jednoduchý, nadčasový, vzdušný interiér s tématem živé přírody.
První vtipný (skoro až trapný) moment přišel hned v prvních minutách, když se mě pozorný číšník zeptal, jestli chci donést háček na kabelku. Řekla jsem že ano, protože to znělo celkem prakticky. Donesl malý kovový háček, a já absolutně netušila, jak ho mám sakra použít. Naštěstí jsem způsob použití okoukala od jedné paní na druhý straně restaurace, a bylo po problému. :D
Bon Appétit...
Jelikož moc nejím (ne kvůli dietě, mám jen malý žaludek), rozhodla jsem se pro nejmenší degustační menu 1 o pěti chodech, a k tomu jsem si dala moje milované matcha s grepem. Tom zase po dlouhém rozhodování zvolil obědovou speciální nabídku o třech chodech, a k tomu kvašený nápoj z hrušek a skořice (chuťově to připomínalo burčák).
Jelikož nemám fotky jídel, co si dal Tom, tak je sem stručně vypíšu:
Kari polévka, dýně, ryba, chilli
Vepřový bok, zelí, jalovec, jablko
Fík, ananas, pomeranč, kardamom
A teď k mému menu...
Hanácký koblížek, rozinky, cibule
Jednoduchý a přitom velmi zajímavý. Na první pohled byste neuhodli, že se jedná o koblížek. Připomínalo to spíše suché hnědé špagety umotané do malého klubíčka. Nikdy předtím jsem nic podobného neochutnala, ale bylo to výborné. 7/10
(Fotku bohužel nemám.)
Makrela, cibule, gari, umeboshi
Kombinace těchto chutí mě opravdu nadchla. Sladké a slané zároveň, nemám co vytknout. Ze všech ochutnávaných jídel mi toto chutnalo nejvíce. 10/10
Čabajka consommé, cizrna, květák, koriandr
Jednoduše bych to přirovnala k vývaru. Chuťově byla tato polévka mastnější, ale přesto velmi exotická. Nemám co dalšího vytknout. 7/10
Mrkev na různé způsoby
Normálně by následoval "holanďák, foie gras, brzlík, lanýž", ale jelikož jsem poprosila o vegetariánskou stravu (s tím že ryby mi nevadí), dostala jsem speciálně připravenou mrkev nejrůznějšími způsoby. Možná to zní trochu zvláštně a "lacině", ale ta všestrannost chutí mě nadchla. Jednoduše, i když to bylo jen několik kousků mrkve, žádný kousek nechutnal stejně. 9/10
Meloun, feta, oliva, rajče
Zajímavá kombinace, ale tento chod mě nadchnul ze všech nejméně. Feta mi obecně chutná, ale z této jsem až moc cítila kozí mléko a to, bohužel, není zrovna můj "šálek čaje". 3/10
Sladká tečka na konec
Toto byla naprostá paráda. Bohužel si nepamatuji, z čeho přesně se to skládá, ale bylo to velmi sladké a s krémovou náplní. A pro milovníka sladkého jako jsem já s Tomem, bylo tohle skvělé zakončení naší návštěvy v restauraci Entrée.
A jaké je moje celkové zhodnocení? Rozhodně bych všem doporučila, alespoň jednou se tam podívat. Cenově je to samozřejmě dražší, ale neplatíte si jenom to jídlo, ale také seriózní obsluhu a zážitek. Pokud se tam někdy opět podívám, rozhodně zvolím větší menu, protože i přes můj malý žaludek, jsem po snězení pěti chodového menu, měla trošku hlad. To ale nepočítám k negativním stránkám této restaurace. Do Entrée lidé chodí objevovat nové chutě a čerpat inspiraci, ne se tam nacpat.
Navštívili jste už restauraci Entrée? Pokud ano, nezapomeňte mi do komentářů napsat váš názor. Budu se těšit! :)
Pac a pusu, Katy