Když se řekne slovo "meditace", každý si představí něco jiného. Někdo si představí indického staříka na koberečku vydávající "ooooom", jiný si představí hippies mladíka s vodní dýmkou, a další si představí běžný rituál co mu velmi ovlivnil život. Všichni se ale shodneme na jednom - meditace je uvolnění mysli a odpoutání se od reality.
Předem bych vás ráda upozornila, že nejsem žádný expert na jógu ani meditaci. To, co se dočtete v tomto článku, vychází převážně z mých vlastních zkušeností nebo z ověřených zdrojů.
Ať už je vaše představa o meditaci jakákoliv, předpokládám, že většina z vás si představí osobu sedící v tureckém sedu, s rukama položenýma na kolenou a spojenými prsty. I když je tato metoda meditace velmi častá, člověk může meditovat kdekoliv a při jakékoliv činnosti. Mimo tureckého sedu, lidé často meditují při chůzi, jízdě na kole, uklízení, hraní na hudební nástroj atd.. I když to může znít vtipně, můj nejčastější způsob meditace je při mytí nádobí. Nejde totiž o to, co děláte, ale že té činnosti věnujete veškerou pozornost a nemyslíte na nic jiného. Odpoutáte pozornost od práce, školy a nejrůznějších problémů každodenního života, a prostě jenom myjete nádobí.
Když jsem se začínala učit meditovat, bylo to takové.. zvláštní. Nedokázala jsem sedět v klidu déle jak minutu. Jakmile jsem se začala soustředit na tady a teď, začal mě svědět nos, vlasy mě lechtaly na ramenou a všechno kolem mi začalo vadit. Furt mě něco rozptylovalo a já se nedokázala ponořit do opravdové meditace. Proto jsem začala meditovat právě prostřednictvím procházek, hraním na klavír a mytím nádobím. A opravdu - po půl hodině věnované pozornosti jedné z jmenovaných činností, jsem se cítila mnohem klidnější, vyrovnanější a veselejší.
A proč tomu tak je?
Vědecké výzkumy poukazují na to, že lidský mozek pracuje během meditace jinak - záznam mozkových vln se mění a záznamy neuronů se synchronizují. Takže se dá říci, že mozek během hluboké meditace spí. Avšak zda meditace může opravdu částečně nahradit spánek a stejným způsobem tak zregenerovat mozek – to je ještě ve velké míře předmětem zkoumání. Každopádně výzkumy dokazují, že se člověk cítí po meditaci odpočatý, uvolněný, smířený a šťastnější.
Ještě jednu věc bych ráda zmínila a trochu na ní upozornila. Meditace nemusí být vždycky příjemná, ale to neznamená, že ji děláte špatně. Pro ilustraci vám povím jeden příběh, co se mi stal v jednom nejmenovaném jógovém studiu.
Po jednom velmi psychicky náročném dni ve škole, jsem cítila potřebu se uvolnit a odreagovat. Zašla jsem do jednoho jógového studia a shodou náhod tam zrovna začínala lekce meditace. Jelikož jsem se tou dobou učila meditovat, řekla jsem si, že se ke skupině přidám. Usadili jsme se na podložky do tureckého sedu a ruce jsem si pohodlně položila na kolena. Lekce začínala stejně jako každá jiná - hlubokými nádechy a výdechy. Po několika minutách nám lektorka začínala říkat, jak máme vnímat naše těla, na co zaměřit mysl atd. Když s meditacemi začínáte, je naprosto běžné, že vám mysl občas zaběhne k různým vzpomínkám, a to i k těm špatným. Tou dobou mi zrovna skončilo dost špatné období, a i když jsem si myslela, že je to celé za mnou, během té meditace, na podložce v provoněném studiu, se mi začaly všechny ty šlapané pocity a myšlenky vracet. Aniž bych si to uvědomovala, začaly mi téct slzy po tvářích. Po chvíli se mi začalo stahovat hrdlo a nemohla jsem se plynule nadechnout. I když jsem v tu chvíli byla psychicky na dně a moje triko bylo promáčené od slz, nepřerušila jsem meditaci. Lektorka si všimla že zadržuju pláč a tak klidně pronesla: ,,Pokud se momentálně v životě s něčím potýkáte a začne vás to velmi tížit, nebojte se plakat. To k meditaci občas patří. Je to přirozené a jen tak se dokážete uvolnit." V tu chvíli jsem to už v sobě neudržela a začala jsem nahlas vzlykat. Ani nevím, jestli se na mě ostatní účastníci lekce dívali. Bylo mi to jedno. Faktem do dnes zůstává, že od té lekce, mě dané problémy a špatné pocity nepronásledují. Během té meditace jsem se dokázala s danou věcí vyrovnat a odpustit sobě i ostatním.
Takže i když je meditace často nejtěžší částí dne, vždycky se vyplatí.
Pokud váháte, jestli se máte začít meditovat, můžu vám jen říct, že nemáte co ztratit. Koneckonců většina lidí, kteří se věnují meditacím delší dobu, vám potvrdí, že meditací čas spíše získáte, než ztratíte. Tak pojďme společně - nádech a výdech.
Pac a pusu, Katy