top of page
  • Kateřina Jechová

Návštěva studií Pixar • Emeryville, California

Snad každý z nás má nějaký sen, o kterém sní už od dětství a nikdy ho nepřestal pálit. Já mám takových snů víc a návštěva studií Pixar byl jeden z nich. Pixar miluju. Jejich animace, příběhy i myšlenky, které skrz filmy posílají do světa. Takže podívat se na místa, kde všechny ty skvělé filmy vznikají, jsem si napsala na wishlist, když mi bylo 11 let. Ale vezmu to postupně...


Kampus Pixaru je pro veřejnost uzavřený. Můžete se vyfotit před bránou, ale pokud nepracujete pro Pixar nebo neznáte někoho, kdo tam pracuje, za bránu se nedostanete. Když jsem měsíc před odjezdem do San Francisca koupila letenky, započala jsem misi "dostaň se do Pixaru". :D Neznám nikoho z Pixaru, takže jsem na to musela jít trochu jinak...


Sehnala jsem si maily na 4 vysoko postavené lidi, kteří pracují v Pixaru. Všem jsem napsala mail (každému trochu jiný a s mojí agličtinou mi to dalo zabrat :D) kde jsem se ptala, jestli je nějaká šance prohlídky kampusu. ...bez odpovědi.

Na Instagramu jsem začala sledovat různé profily lidí, z nichž bylo jasné, že pro Pixar pracují, a napsala jim krátkou zprávu. ...též bez odpovědi.

V poslední naději jsem urgovala Toma, ať se zeptá ve své práci animátorů, jestli náhodou v Pixaru nemají kontakty. Napsala jsem v angličtině zprávu, kterou Tom pak poslal svému kolegovi. Ten odpověděl, že o nikom neví, ale přesměroval nás na jinou kolegyni. Té jsem opět sepsala zprávu, Tom ji odeslal a ona odpověděla, že má kamarádku Amber, se kterou kdysi pracovala pro Dreamworks a ona odešla do Pixaru. Dostali jsme na ni kontakt a napsali ji.



No a takhle jsem reagovala, když mi Tom řekl, že nás Amber opravdu vezme na prohlídku studií Pixar. :D Samou radostí a nadšeností jsem brečela snad celý večer. Takovou vnitřní radost jsem dlouho necítila a do teď se musím culit, když si vzpomenu na tu chvíli.



7. září 2023 ve 14:00. Dorazili jsme s 15 minutovým předstihem a já to musela dost rozdýchávat. :D Nebrečela jsem!.. ale nadšeností mě bolelo břicho. :D Na vrátnici jsme nahlásili jména, dostali jsme návštěvní visačky a zaparkovali na parkovišti pro návštěvy.



Sraz s Amber jsme měli v The Steve Jobs Building. Protože jsme tam byli s předstihem a hned před vchodem byla tato ikonická lampička s balonem, využila jsem to jako foto koutek. :D Samozřejmě jsem si před odjezdem do San Francisca googlila, co všechno se dá vidět v Pixaru a hned jsem věděla, že bez této fotky neodejdu. :D Oficiálně je toto moje nejoblíbenější fotka.



Hned za vstupem na nás čekala Amber a s velkým a přátelským úsměvem nás přivítala. Na recepci jsme se zaregistrovali a podepsali dokument o mlčenlivosti, kdybychom viděli nebo slyšeli něco o nových projektech.


Hned u vstupu byli Guido a Luigi, vedle recepce zase Woody a Buzz Rakeťák, pak tam byl bazének s červenou pandou z The Turnning Red a posezení s tématikou filmu The Soul.


V The Steve Jobs Building jsme měli možnost si projít první patro, ve kterém byl ale přísný zákaz focení a natáčení. Bylo rozdělené na poloviny. V jedné polovině byla výstava filmu Elemental a v druhé The Lightyear. Mohli jsme vidět ručně malované prvotní návrhy různých charakterů z daných filmů, zkoušky animace i 3D modely. Byla jsem opravdu fascinovaná a vděčná, že to mohu vidět na vlastní oči. Úplně jako malé dítě o Vánocích. :)


Ve stejné budově je také obchod se suvenýry. Tam jsem měla v plánu moc nekoukat na peníze, protože jsem velký fanoušek a taky se ty věci jen tak nedají sehnat. :D Koupili jsme jednu termo lahev, klíčenku, nafukovací ikonický balon, nálepku a dvě kšiltovky (jednu pro mě a jednu pro Toma). Celkem jsme tam nechali $88. Co si budeme, za ty peníze toho moc nemáme, ale s tím se tam musí počítat. Chtěla jsem si koupit i mikinu a jeden sešit, ale přišli jsme tam pár minut před zavíračkou a já nechtěla zdržovat. Zvlášť, když jsem byla jediná, kdo tam zdržoval. Což mě mrzelo, protože netuším, jestli se tam znovu někdy podívám (ale manifestovat to nepřestávám! :D).



Pak jsme přešli do druhé budovy (která nemá konkrétní název). Tam hned u vstupu čekal Heimlich ze Života brouka, Buzz Rakeťák a James P. Sullivan s Mike Wazowskim.


Tady jsme si prošli jen takovou vstupní velkou halu, ve které bylo spousta dalších charakterů. Chobotnice Hank z Hledá se Dory, Miguel a Dante z Coco, Nemo s Dory a žralokem Brucem i Edna z Úžasňáků. Mohli jsme si prohlédnou i opravdové Oscary, které Pixar kdy získal. Taky zde bylo posezení u obrazu Pastýřky, kde prý týden před naší návštěvou seděl Tom Hanks. :D Tady jsem zahlédla jednu zaměstnankyni s modelem postavičky, která se v žádné Pixarovce neukázala, takže jsem zvědavá, jestli ji v budoucích filmech zahlédnu. :)


Po procházce touto halou jsme se vrátili zpátky do The Steve Jobs Building, já si koupila kafe, s Amber jsme si popovídali, předali ji naše skromné poděkování formou čerstvého bubble tea (to mají v USA rádi všichni :D) a několika klasických českých sladkostí. Mně se chtělo brečet, protože jsem nevěděla, jak dostatečně ji poděkovat, pak jsme se rozloučili a odešli zpátky na parkoviště. Vyjeli jsme bránou ven, hned v ulici zaparkovali a ještě se u brány vyfotili.


Bezpochyby to byl jeden z nejlepších zážitků v mém životě. A to nijak nepřeháním. Je to měsíc, co jsme tam byli, a já jsem při vzpomínce stále naměkko. A věřím, že ještě dlouho budu. Je to taková ta vzpomínka, ze které čerpáte pozitivní energii hoodně dlouho.


Pac a pusu, Katy

0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše

コメント


bottom of page